Vladislav Brdlík
Vladislav Brdlík | |
---|---|
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1933 – 1939 | |
Čs. ministr zemědělství | |
Ve funkci: 1920 – 1921 | |
Předchůdce | Kuneš Sonntag |
Nástupce | František Staněk |
Čs. ministr pro zásobování lidu | |
Ve funkci: 1921 – 1921 | |
Předchůdce | Leopold Průša |
Nástupce | Antonín Srba |
Stranická příslušnost | |
Členství | agrární strana SNJ |
Narození | 26. července 1879 Žirovnice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 28. ledna 1964 (ve věku 84 let) Akron USA USA |
Rodiče | Josef Brdlík |
Profese | pedagog, politik, agronom, profesor, učitel a vysokoškolský učitel |
Commons | Vladislav Brdlík |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vladislav Brdlík (26. července 1879 Žirovnice[1] – 28. ledna 1964 Akron, USA) byl zemědělský odborník, politik, ministr československé vlády.
Životopis
Školy
Narodil se v Žirovnici.[2] Jeho otec Josef Brdlík (1848–1932) zde měl vlnařskou továrnu a působil jako poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady ve Vídni.[3] Vladislav Brdlík maturoval na reálce v Praze, pak následovala vysokoškolská studia. Vystudoval chemické inženýrství na Vysokém učení technickém v Praze, kde později dosáhl titulu doktora technických věd, na stejné vysoké škole se habilitoval v oboru zemědělské správovědy, stejný obor studoval i na univerzitě ve Vratislavi. Následovaly ještě tři roky na univerzitách v Německu, Nizozemsku a v Anglii. Po dokončení studií podniknul studijní cestu kolem světa.
Učitel
V roce 1910 se stal soukromým docentem, začal vydávat odbornou revue Zemědělský archiv. Roku 1912 byl jmenován mimořádným profesorem. Záhy po vzniku republiky v roce 1919 se stal řádným profesorem zemědělské ekonomiky na Vysoké škole zemědělské a lesního inženýrství při ČVUT v Praze.
Politik a ministr
V letech 1920–1921 byl ministrem zemědělství a roku 1921 byl jmenován ministrem pro zásobování lidu. Podílel se na přípravě pozemkové reformy. Velmi aktivně se zapojil do práce technicko-ekonomické badatelské instituce Masarykovy akademie práce, kde vykonával funkci místopředsedy (vicepresidenta),[4] byl členem národohospodářského ústavu Akademie věd a umění, místopředsedou Zemědělské jednoty ČSR a odborné funkce zaujímal i v zahraničních organizacích. Kromě jiného byl i účastníkem mírové konference v Paříži 1919.
V letech 1922–1924 byl děkanem a v roce 1924–1925 rektorem ČVUT. Od roku 1926 do roku 1934 byl viceguvernérem Národní banky Československé. Po parlamentních volbách v roce 1929 získal mandát poslance Národního shromáždění ČSR za agrární stranu. Křeslo ale nabyl až jako náhradník roku 1933 poté, co zemřel poslanec Josef Kalaš. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení senátu roku 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty.[5][6][7]
V emigraci
V roce 1948 emigroval do Německa a později do USA, kde pokračoval v odborné i politické práci. Pracoval v Radě svobodného Československa a ve vedení exilové agrární strany, přednášel na univerzitě Akronu v Ohiu, kde 28. ledna 1964 zemřel.[8]
Publikoval na 120 vědeckých prací, byl účastníkem mezinárodních konferencí a sjezdů.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ http://digi.ceskearchivy.cz/cs/8930/304 - Matriční kniha 7, Žirovnice, okr. Pelhřimov
- ↑ Prof. Ing. Vladislav Brdlík [online]. vlada.cz [cit. 2013-10-14]. Dostupné online.
- ↑ PRECLÍK, Vratislav: K stému výročí vzniku Masarykovy akademie práce, in Strojař: časopis Masarykovy akademie práce, leden – červen 2020, roč. XXIX. , dvojčíslo 1, 2. ISSN 1213-0591, registrace Ministerstva kultury ČR E13559, str. 2–20
- ↑ Dr. Ing. Vladislav Brdlík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-16]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-16]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-16]. Dostupné online.
- ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Brdlík Vladislav, s. 32.
Literatura
- KUBAČÁK, Antonín. Ministerstvo zemědělství v letech 1918–1948: osudy úřadu a jeho ministrů. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2005. 126 s. ISBN 80-7084-463-9. Kapitola Vladislav Brdlík, s. 59–62.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 136–137.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 7. sešit : Bra-Brum. Praha: Libri, 2007. 110-224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 158–159.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladislav Brdlík na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladislav Brdlík
Rektoři ČVUT | |
---|---|
Karel Kořistka 1864–1865 • Karel Balling 1865–1866 • Karel Kořistka 1866–1867 • Jan Krejčí 1867–1868 • Gustav Schmidt 1868–1869 • Čeněk Hausmann 1869–1870 • František Tilšer 1870–1871 • Jan Krejčí 1871–1872 • Václav Zenger 1872–1873 • Josef Niklas 1873–1874 • Jan Tille 1874–1875 • Gabriel Blažek 1875–1876 • František Štolba 1876–1877 • Jan Krejčí 1877–1878 • August Salaba 1878–1879 • Josef Šolín 1879–1880 • Čeněk Hausmann 1880–1881 • Gabriel Blažek 1881–1882 • František Štolba 1882–1883 • August Salaba 1883–1884 • Eduard Weyr 1884–1885 • Karel Preis 1885–1886 • Otakar Feistmantel 1886–1887 • František Müller 1887–1888 • Jiří Pacold 1888–1889 • Josef Šolín 1889–1890 • Eduard Weyr 1890–1891 • Jan Baptista Lambl 1891–1892 • Kristian Petrlík 1892–1893 • Antonín Vávra 1893–1894 • Antonín Bělohoubek 1894–1895 • Karel Vosyka 1895–1896 • František Müller 1896–1897 • Albert Vojtěch Velflík 1897–1898 • Alfred Slavík 1898–1899 • Albert Vojtěch Velflík 1899–1900 • Jan Vladimír Hráský 1900–1901 • Gabriel Blažek 1901–1902 • Jan Koula 1902–1903 • Alfred Slavík 1903–1904 • Kristian Petrlík 1904–1905 • Josef Šolín 1905–1906 • Albert Vojtěch Velflík 1906–1907 • František Novotný 1907–1908 • Josef Bertl 1908–1909 • Bedřich Procházka 1909–1910 • František Hasa 1910–1911 • Julius Stoklasa 1911–1912 • Karel Novák 1912–1913 • Theodor Kašpárek 1913–1914 • Antonín Klír 1914–1915 • Josef Jedlička 1915–1916 • Karel Špaček 1916–1917 • Václav Felix 1917–1918 • Alois Velich 1918–1919 • František Wald 1919–1920 • Jan Kolář 1920–1921 • Emil Votoček 1921–1922 • Jan Zvoníček 1922–1923 • Zdeněk Bažant 1923–1924 Vladislav Brdlík 1924–1925 • Rudolf Kříženecký 1925–1926 • Josef Petřík 1926–1927 • Josef Hanuš 1927–1928 • Emil Navrátil 1928–1928 • František Klokner 1928–1929 • Josef Pazourek 1929–1930 • Viktor Felber 1930–1931 • Josef Anderle 1931–1932 • Rudolf Kukač 1932–1933 • Jaroslav Milbauer 1933–1934 • Břetislav Tolman 1934–1935 • Jindřich Svoboda 1935–1936 • Jaroslav Hýbl 1936–1937 • Gustav Švamberg 1937–1938 • Vojtěch Kaisler 1938–1939 • Antonín Engel 1939–1940 • české vysoké školy uzavřeny 1940–1945 • Antonín Engel 1945–1945 • František Kadeřávek 1945–1945 • Zdeněk Bažant 1945–1946 • Otakar Quadrat 1946–1947 • Josef Ryšavý 1947–1948 • Jan Košťál 1948–1949 • Oldřich Starý 1949–1950 • Vilibald Bezdíček 1950–1952 • Josef Trnka 1952–1955 • Theodor Ježdík 1955–1960 • František Brabec 1960–1962 • Josef Kožoušek 1962–1968 • Bohumil Kvasil 1968–1979 • Jiří Klíma 1979–1990 • Stanislav Hanzl 1990–1996 • Antonín Pokorný (pověřený) 1996–1997 • Petr Zuna 1997–2000 • Jiří Witzany 2000–2006 • Václav Havlíček 2006–2014 • Petr Konvalinka 2014–2018 • Vojtěch Petráček 2018– | |
České vysoké učení technické v Praze |
První vláda Jana Černého* | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Ministerský předseda | Jan Černý (jmenován 15. září 1920, nestraník) | ||||||||||||
Členové v den jmenování vlády 15. září 1920 | Jan Černý (ministr vnitra) • Edvard Beneš (ministr zahraničí) • Karel Engliš (pověřen správou financí do 21. března 1921) • Josef Šusta (ministr školství a národní osvěty) • Otakar Husák (ministr národní obrany) • Augustin Popelka (ministr spravedlnosti) • Rudolf Hotowetz (ministr průmyslu, obchodu a živností) • Václav Burger (ministr železnic) • Vladislav Brdlík (ministr zemědělství) • Josef Gruber (ministr sociální péče) • Ladislav Prokop Procházka (ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy) • Maxmilián Fatka (ministr pošt a telegrafů) • Vladimír Fajnor (ministr unifikací) • Martin Mičura (ministr pro správu Slovenska) • Leopold Průša (ministr pro zásobování lidu do 24. ledna 1921) • Rudolf Hotowetz (správce ministerstva pro zahraniční obchod) | ||||||||||||
Členové jmenovaní později |
| ||||||||||||
* První úřednická vláda během období první republiky. Kurzivou jsou označení politici pověření vedením daného rezortu. |
Ministři zásobování lidu Československa | |
---|---|
Ministři pro zásobování lidu (výživy) první Československé republiky (1918–1933) | Bohuslav Vrbenský • Fedor Houdek • Kuneš Sonntag • Václav Johanis • Leopold Průša • Vladislav Brdlík • Ladislav Prokop Procházka • Antonín Srba • Emil Franke • Josef Dolanský • Jiří Haussmann • Jan Černý • Rudolf Bechyně • Jan Malypetr |
Ministři výživy poválečné Československé republiky (1945–1967) |
Ministři zemědělství Československa | |
---|---|
Ministři zemědělství první československé republiky (1918–1938) | Karel Prášek • Kuneš Sonntag • Vladislav Brdlík • František Staněk • Milan Hodža • Juraj Slávik • Otakar Srdínko • Bohumír Bradáč • Milan Hodža • Josef Zadina • Eduard Reich |
Ministři zemědělství druhé československé republiky (1938–1939) | |
Ministři zemědělství exilových vlád Československa (1942–1945) | |
Ministři zemědělství poválečného Československa (1945–1968) | Július Ďuriš • Josef Nepomucký • Jindřich Uher • Marek Smida • Vratislav Krutina • Michal Bakuľa • Lubomír Štrougal • Vratislav Krutina • Jiří Burian • Karel Mestek • Josef Borůvka |
Federální ministři zemědělství Československa (1969–1990) | Koloman Boďa • Bohuslav Večeřa • Josef Nágr • Miroslav Toman • Jaromír Algayer • Oldřich Burský • Rudolf Kutnar |