Hřib skvrnitý
![]() | |
---|---|
![]() Hřib skvrnitý | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Pododdělení | Agaricomycotina |
Třída | Agaricomycetes |
Řád | hřibotvaré (Boletales) |
Čeleď | hřibovité (Boletaceae) |
Rod | hřib (Hemileccinum) |
Binomické jméno | |
Hemileccinum depilatum (Redeuilh) Šutara, 2008 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hřib skvrnitý (Hemileccinum depilatum (Redeuilh) Šutara 2008) je houba z čeledi hřibovitých. Ačkoli je tento druh jedlý, může svým jodoformovým zápachem negativně ovlivnit kvalitu výsledného pokrmu (z toho důvodu bývá někdy značen i jako nejedlý). Hřib skvrnitý je zařazen v Červeném seznamu hub České republiky a neměl by se proto sbírat.
Synonyma
- Boletus depilatus Redeuilh[1] 1986
- Leccinum depilatum (Redeuilh) Šutara[1] 1989
- Hemileccinum depilatum (Redeuilh) Šutara[1] 2008
- Xerocomus depilatus (Redeuilh) Manfr. Binder et Besl[1] 2000
Taxonomie
V Českých zemích byl hřib skvrnitý dříve chybně určován jako hřib vonný (který se zde však nevyskytuje, resp. jeho výskyt dosud nebyl potvrzen).[1] Později byl ztotožňován s blízce příbuzným hřibem plavým. Odlišných znaků si v roce 1985 všiml český mykolog Josef Šutara, který jej chtěl popsat jako samostatný druh.[2] Těsně jej předběhl francouzský mykolog Guy Redeuilh roku 1986.[2] O tři roky později nový druh Šutara na základě prvků blízkých rodu Leccinum (kozák/křemenáč) přeřadil. Hřib skvrnitý ale vykazoval i prvky společné s rodem Xerocomus (suchohřib), takže jej v roce 2000 Besl a Binder opět přeřadili. Roku 2008 pro hřib skvrnitý (a plavý) vytvořil Josef Šutara samostatný rod Hemileccinum, do kterého oba druhy přesunul.
Vzhled
Makroskopický
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6a/2011-08-01_Boletus_depilatus_Redeuilh_160724.jpg/220px-2011-08-01_Boletus_depilatus_Redeuilh_160724.jpg)
Klobouk dosahuje 40–100 (150) milimetrů, zprvu je polokulovitý, později klenutý, ve stáří poduškovitý. Na povrchu je prakticky lysý, jen v prohlubeninách jemně sametový. Zbarvený je žlutohnědě až hnědě, často nerovnoměrně, skvrnitě. V dospělosti bledne.[1]
Rourky a póry jsou zbarveny světle až sytě žlutě, ve stáří žlutoolivově.[1]
Třeň je na povrchu bělavě žlutý, někdy s vínově červenými až hnědými skvrnami. Povrch kryjí nenápadné šupinky, které po omačkání netmavnou.[1]
Dužnina je světle žlutá, ve spodní části třeně ve stáří červenohnědě skvrnitá. Na řezu se zbarvení nemění.[1]
Vůně plodnic je chemická, připomíná jodoform případně karbol (fenol)[2], především ve spodní části třeně.[1] Toto nepříjemné aroma při tepelném zpracování sílí, čímž znehodnocuje pokrm. Při zavadání je cítit kumarinem.[2]
Mikroskopický
Povrch klobouku kryjí trichodermové vláknité hyfy, které se během růstu rozpadají a odhalují kompaktnější vrstvu, která se postupně mění na pseudoepitelium tvořené až 40 μm velkými buňkami. Výtrusy dosahují (10,5) 12–14,5 (7) × (4,5) 5–6 (7) μm, jsou elipsovitě vřetenovité, částečně patrná je suprahilární deprese.[1]
Výskyt
Jde o vzácnější houbu nižších poloh, která se vyskytuje na hrázích rybníků a ve světlých listnatých lesích. Tvoří mykorhizu s habry, lipami a lískami. Upřednostňuje alkalické podloží, fruktifikuje od července do září.
Rozšíření
Roste ve střední Evropě, známý je z následujících zemí: Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Rakousko, Slovensko a Slovinsko.[3]
V rámci chráněných území České republiky byl hřib skvrnitý popsán mimo jiné na následujících lokalitách:
- Český kras[4] (Středočeský kraj)
- Karlické údolí[4][5] (okres Beroun a Praha-západ)
- Karlštejn[4] (okres Beroun)
- Koda[6] (okres Beroun)
- Lipovka - Grado[7] (okres Praha-východ)
- Podyjí[8] (jižní Morava)
- Vyšenské kopce[4] (okres Český Krumlov)
- Žernov[9] (okres Pardubice)
Záměna
- hřib plavý (Hemileccinum impolitum) – povrch klobouku je světlý a jemně plstnatý
- hřib přívěskatý (Butyriboletus appendiculatus) – chybí karbolové aroma, třeň kryje síťka
- pravé hřiby – chybí karbolové aroma, dužina je bílá (nikoli žlutá)
Ochrana
Hřib skvrnitý je veden v Červeném seznamu hub České republiky jako zranitelný druh (VU).[4] Neměl by proto být sbírán pro kuchyňskou spotřebu. Je ohrožen mimo jiné vysbíráváním plodnic neznalými houbaři a související devastací biotopu.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. Kapitola Hřib skvrnitý, s. 132, 210.
- ↑ a b c d BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. Kapitola Hemileccinum depilatum, s. 578.
- ↑ Boletus rhodopurpureus [online]. Gwannon.com [cit. 2013-02-01]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
- ↑ a b c d e f HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006 [cit. 2013-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-09.
- ↑ TICHÝ, Tomáš. Plán péče o Přírodní rezervaci Karlické údolí [online]. Portál veřejné správy, 2013 [cit. 2013-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-04.
- ↑ BUREL, Jiří; JINDŘICH, Oldřich. Zpráva o prováděném mykologickém průzkumu na území NPR Koda - druhá doplněná verze [online]. Praha: 2009.
- ↑ CHVOJKA, Aleš. houbařská nápovědna - zamykání lesa. Zpravodaj města Čelákovic. Únor 2013, s. 14. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
- ↑ BĚŤÁK, Jan. Houby v národním parku Podyjí (leták) [online]. Znojmo: Správa Národního parku Podyjí [cit. 2013-03-23]. Dostupné online.
- ↑ MIKESKA, Miroslav, Romana Prausová, Světlana Vránová, Lukáš Řádek. Plán péče pro přírodní rezervaci Žernov na období 2010 - 2019 [online]. pardubickykraj.cz, 2004-10-30, rev. 2010-02-23 [cit. 2013-02-01]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu hřib skvrnitý na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo skvrnitý ve Wikislovníku
Taxon Hemileccinum depilatum ve Wikidruzích
- BioLib.cz – Hemileccinum depilatum (hřib skvrnitý) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
- NašeHouby.cz – hřib skvrnitý[nedostupný zdroj]
Hřibovité | |
---|---|
Hřib (Aureoboletus) | Hřib moravský • Hřib pružný • Hřib štíhlotřenný |
Hřib (Boletus) | |
Hřib (Buchwaldoboletus) Hřib (Chalciporus) | |
Hřib (Butyriboletus) | |
Hřib (Caloboletus) | |
Hřib (Cyanoboletus) | Hřib modračka • Hřib žlutokrvavý |
Hřib (Hemileccinum) | Hřib plavý • Hřib skvrnitý |
Hřib (Hortiboletus) | Hřib červený • Hřib Engelův • Hřib lindový |
Hřib (Imleria) | |
Hřib (Imperator) | |
Hřib (Neoboletus) | |
Hřib (Pseudoboletus) | |
Hřib (Rheubarbariboletus) | |
Hřib (Rubroboletus) | Hřib Dupainův • Hřib Le Galové (Špinarův) • Hřib Moserův • Hřib nachový • Hřib narůžovělý • Hřib satan (hlohový, satanovitý) • Hřib středomořský • Hřib vlčí |
Hřib (Suillellus) | Hřib Adalgisin • Hřib atlantický • Hřib koloděj (kavkazský, rudomasý) • Hřib kolodějovitý • Hřib polosíťkovaný • Hřib Quéletův • Hřib tajemný |
Hřib (Tylopilus) | |
Hřib (Xerocomus) | |
Hřib (Xerocomellus) | Hřib Markův • Hřib mokřadní • Hřib políčkatý • Hřib Redeuilhův • Hřib sametový • Hřib Sarnariho • Hřib suchomilný • Hřib uťatovýtrusý • Hřib žlutomasý |
Kozák (Leccinellum) Kozák a křemenáč (Leccinum) | Kozák dubový • Kozák habrový • Kozák půvabný • Kozák korsický Kozák bílý • Kozák březový • Kozák černohnědý • Kozák maličký • Kozák pískomilný • Kozák šedohnědý • Kozák šedozelený • Kozák topolový • Kozák zelenající • Křemenáč bělostný • Křemenáč bělotřeňový • Křemenáč borový • Křemenáč březový • Křemenáč černotřeňový • Křemenáč dubový • Křemenáč osikový • Křemenáč smrkový |
Další rody |