Dělení polynomu polynomem

Dělení polynomu polynomem se zbytkem je algoritmus dělení polynomu f ( x ) {\displaystyle f(x)} polynomem g ( x ) {\displaystyle g(x)} , kde stupeň g ( x ) {\displaystyle g(x)} je menší než stupeň f ( x ) {\displaystyle f(x)} . Algoritmus je podobný algoritmu dělení se zbytkem.

Mějme dva polynomy f ( x ) {\displaystyle f(x)} a g ( x ) {\displaystyle g(x)} , kde g ( x ) {\displaystyle g(x)} je nenulový. Pak existují polynomy r ( x ) {\displaystyle r(x)} a z ( x ) {\displaystyle z(x)} takové, že

f ( x ) = r ( x ) g ( x ) + z ( x ) {\displaystyle f(x)=r(x)g(x)+z(x)} a s t ( z ) < s t ( g ) {\displaystyle st(z)<st(g)} .

Tyto polynomy jsou určeny jednoznačně. Polynomu r ( x ) {\displaystyle r(x)} se říká částečný podíl, polynom z ( x ) {\displaystyle z(x)} je zbytek při dělení polynomu f ( x ) {\displaystyle f(x)} polynomem g ( x ) {\displaystyle g(x)} [1].

Stupeň polynomu

Stupeň nulového polynomu je roven -1, stupeň nenulového polynomu je roven největšímu n {\displaystyle n} takovému, že a n {\displaystyle a_{n}} je nenulové. Stupeň polynomu f ( x ) {\displaystyle f(x)} značíme s t ( f ) {\displaystyle st(f)} [1].

Algoritmus dělení polynomů

Algoritmus pro výpočet podílu a zbytku pracuje podobně jako algoritmus pro dělení čísel zapsaných v nějaké soustavě: postupně se dělí nejvyšší člen dělence, vypočítává se prozatímní zbytek a postup se pro něj opakuje, dokud se buď nezastavíme u nejmenšího členu, kde dělení dává smysl, nebo nenajdeme výsledek s nulovým zbytkem.

Ukažme si například, že

x 3 12 x 2 42 x 3 = x 2 9 x 27 123 x 3 . {\displaystyle {\frac {x^{3}-12x^{2}-42}{x-3}}=x^{2}-9x-27-{\frac {123}{x-3}}.}

Částečný podíl a zbytek po dělení lze nalézt v průběhu provádění následujících kroků:

1. Vydělíme první člen prvního polynomu prvním členem druhého polynomu, umístíme výsledek pod čarou ( x 3 / x = x 2 ) {\displaystyle \left(x^{3}/x=x^{2}\right)} .

x 3 12 x 2 + 0 x 42 | x 3 _ | x 2 {\displaystyle {\begin{matrix}x^{3}-12x^{2}+0x-42{\underline {\vert x-3}}\\\qquad \qquad \qquad \quad \;\vert x^{2}\\\end{matrix}}}

2. Vynásobíme dočasný výsledek s dělitelem. Zapíšeme výsledek pod první polynom ( x 2 ( x 3 ) = x 3 3 x 2 ) {\displaystyle \left(x^{2}\cdot \left(x-3\right)=x^{3}-3x^{2}\right)} .

x 3 12 x 2 + 0 x 42 | x 3 _ x 3 3 x 2 | x 2 {\displaystyle {\begin{matrix}x^{3}-12x^{2}+0x-42{\underline {\vert x-3}}\\x^{3}\;\;-3x^{2}\qquad \qquad \;\;\vert x^{2}\quad \;\\\end{matrix}}}

3. Odečteme získaný výsledek z kroku 2 od celého prvního polynomu, zapíšeme výsledek pod čarou ( x 3 12 x 2 + 0 x 42 ( x 3 3 x 2 ) = 9 x 2 + 0 x 42 ) {\displaystyle \left(x^{3}-12x^{2}+0x-42-\left(x^{3}-3x^{2}\right)=-9x^{2}+0x-42\right)} .

x 3 12 x 2 + 0 x 42 | x 3 _ x 3 3 x 2 _ | x 2 9 x 2 + 0 x 42 {\displaystyle {\begin{matrix}x^{3}-12x^{2}+0x-42{\underline {\vert x-3}}\\{\underline {x^{3}\;\;-3x^{2}\qquad \qquad \;\;}}\vert x^{2}\quad \;\\-9x^{2}+0x-42\;\;\end{matrix}}}

4. Opakujeme všechny předchozí kroky používajíce jako dělenec výraz pod čarou.

x 3 12 x 2 + 0 x 42 | x 3 x 3 3 x 2 _ | x 2 9 x ¯ 9 x 2 + 0 x 42 9 x 2 + 27 x _ 27 x 42 {\displaystyle {\begin{matrix}x^{3}-12x^{2}+\;\;0x-42\vert x-3\quad \\{\underline {x^{3}\;\;-3x^{2}\qquad \qquad \;\;\;\;}}{\overline {\vert x^{2}-9x}}\\-9x^{2}\;\;+0x-42\quad \;\;\\{\underline {-9x^{2}+27x\qquad \;}}\quad \;\;\\\quad \;-27x-42\end{matrix}}}

5. Opakujeme krok 4.

x 3 12 x 2 + 0 x 42 | x 3 x 3 3 x 2 _ | x 2 9 x 27 ¯ 9 x 2 + 0 x 42 9 x 2 + 27 x _ 27 x 42 27 x + 81 _ 123 {\displaystyle {\begin{matrix}x^{3}-12x^{2}+\;\;0x-42\vert x-3\qquad \quad \;\\{\underline {x^{3}\;\;-3x^{2}\qquad \qquad \;\;\;\;}}{\overline {\vert x^{2}-9x-27}}\\-9x^{2}\;\;+0x-42\qquad \quad \;\;\;\\{\underline {-9x^{2}+27x\qquad \;}}\qquad \quad \;\;\;\\-27x-42\quad \\{\underline {-27x+81}}\quad \\\quad \;-123\end{matrix}}}

6. Algoritmus zde končí.

Znamená to, že polynom r ( x ) = x 2 9 x 27 {\displaystyle r(x)=x^{2}-9x-27} je částečný podíl a z ( x ) = 123 {\displaystyle z(x)=-123} je zbytek po dělení[2].

Dělitelnost polynomů

Jestliže zbytek při dělení polynomu f ( x ) {\displaystyle f(x)} polynomem g ( x ) {\displaystyle g(x)} je nulový polynom, říkáme, že polynom g ( x ) {\displaystyle g(x)} dělí polynom f ( x ) {\displaystyle f(x)} , nebo že polynom f ( x ) {\displaystyle f(x)} je dělitelný polynomem g ( x ) {\displaystyle g(x)} , nebo také, že polynom g ( x ) {\displaystyle g(x)} je dělitelem polynomu f ( x ) {\displaystyle f(x)} [1].

Kořen polynomu

Prvek a {\displaystyle a} se nazývá kořen polynomu f ( x ) {\displaystyle f(x)} , jestliže platí f ( a ) = 0 {\displaystyle f(a)=0} . Prvek a je kořenem polynomu f ( x ) {\displaystyle f(x)} právě tehdy, když polynom ( x a ) {\displaystyle (x-a)} dělí polynom f ( x ) {\displaystyle f(x)} [1].

Praktické použití

Algoritmus se používá například při integrování racionálních lomených funkcí, když se počítá rozklad na parciální zlomky.

Reference

  1. a b c d DEMLOVÁ, Marie. Algebra pro VT. math.feld.cvut.cz. S. 16. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-07.  Archivováno 7. 1. 2019 na Wayback Machine.
  2. Dělení mnohočlenů mnohočlenem. matematika.cz [online]. [cit. 2019-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-07.